Centro
histórico
První procházka po hlavním městě by měla začít na hlavním náměstí.
Plaza de la Constitutión, postavené na zničeném “Velkém náměstí” aztéckého
Tenochtitlánu, je ideální výchozí bod k prohlídce historického jádra.
Hlavní náměstí se v lidové řeči nazývá Zócalo
(“podstavec”), což souvisí s dlouho stojícím prázdným podstavcem
pro nedokončený památník, dnes je pod slovem zócalo myšleno hlavní náměstí
v každém mexickém městě.
Metropolitní katedrála Catedral Metropolitana de la Asunción de María
je největším kostelem v zemi. Stavba trvala 250 let (1563 – 1813).
Pozlacené oltáře, vyřezávané sochy, chór z cedrového dřeva, nástěnné
fresky, gotické klenby a barokní malby je jen několik z drahocenností,
které v katedrále jsou. Nádherné jsou dva oltáře: oltář králů
Altar de los Reyes a oltář milosti Altar del Perdón.
Skromně vedle katedrály se krčí dům svátosti Sagrario Metropolitano
z poloviny 18. století, postavený z červeného vulkanického kamene (tezonle).
K historickým stavbám na Zócalu patří městská půjčovna
Nacional Monte de Piedad na rohu Calle 5 de Mayo, západně od katedrály, která
byla postavena v 18. století za účelem ochrany chudých od lichvářských úroků
různých “finančníků”.
Celou východní stranu Zócala zabírá 235 m dlouhý Palacio Nacional.
Na místě Moctezumova paláce nechal Cortéz v roce 1529 zřídit svoji
rezidenci, kterou později převzali místokrálové a dnes je úředním sídlem
prezidenta a centrálních úřadů. Palác, který byl při povstání v roce
1692 poškozen požárem, byl několikrát přestavován a rozšiřován. Nad
balkónem uprostřed visí “zvon svobody”, který každoročně rozeznívá
prezident státu 15. září, v předvečer státního svátku ke vzpomínce
na začátek boje za nezávislost (1910). V obrovské stavbě se 17 vnitřními
dvorci se mj. nachází státní archiv a muzeum Benita Juáreze. Některé části
paláce jsou přístupné veřejnosti. Hlavní atrakcí jsou fresky od
Diaga Rivery. Monumentální nástěnný obraz na schodišti znázorňuje dějiny
Mexika od dobytí do začátku průmyslového období. Na stěně galérie v prvním
poschodí namaloval Rivera řadu obrazů, kde Španělé jsou znázorněni
karikaturami, zatímco indiánský život je vymalován láskyplně v nejhezčích
barvách.
Severně od Národního paláce jsou ruiny Templo Mayor. “Velký palác”,
který stál na vrcholu jedné pyramidy a dvojitá pyramida se Slunečním chrámem
a Quetzalcóatlovým chrámem, byly nejdůležitějšími stavbami v aztéckém
Tenochtitlánu. Obě byly zasvěceny bohovi deště Tlálocovi a bohovi rodu a války
Huitzilopochtlimu. V roce 1978 náhodou narazili dělníci při stavbě
metra na kulatý monolit (8 tun, 3 m průměr) se znázorněním bohyně Měsíce
Coyalxauhqui. Nález vedl k rozsáhlým vykopávkám, které odkryly základy
“Velkého paláce”. Přes 7 000 nálezů je vystaveno ve vynikajícím muzeu,
které má vchod v archeologickém areálu Templo Mayor (út-ne, 9-17 hod,
16 N$).
Severovýchodně od Templo Mayor (asi 150 metrů) je náměstí Plaza de
Loreto s vodotryskem a dvěma kostely Nuestra Seňora de Loreto (1816)
a Santa Teresa la Nueva (zač. 18. stol, barevné kachle). Dáme-li se od náměstí
Loreto směrem na západ po ulici San Ildefonso, dojdeme asi po 400 m k Plaza
Santo Domingo. Náměstí orámované starými domy s okázalým barokním
kostelem St. Domingo si zachovalo atmosféru koloniální doby. Pod arkádami na
západní straně náměstí sedí písaři u skládacích stolů se starými
sklopnými psacími stroji a vyřizují korespondenci pro ty, kteří neumějí
psát – od milostného dopisu po úřední formulář.
Na jihovýchodním rohu Zócala je budova Nejvyššího soudu. Na jižní straně
Zócala je sídlo městské správy, radnice Palacios de Ayuntamento
(radnice “dvojče” – jedna polovina je z 16. stol., druhá, zrcadlová
kopie, je z 18. stol.).
Jižně od Zócala, na Av. Piňo Suárez a rohu Av. Rep. del Salvador, je městské
muzeum Museo de la Ciudad de México se sbírkami od koloniální doby do
současnosti. Šikmo proti muzeu stojí nejstarší, nepřerušeně pracující
nemocnice v celé Americe Hospital de Jesús Nazareno (1521). V sousedícím
kostele je hrobka dobyvatele Hernána Cortése (v presbytáři, vpravo
vedle hlavního oltáře).
Východním směrem od Zócala lze doporučit malou procházku po restaurované
ulici Calle Moneda, která začíná na severní frontě Národního paláce. V prvních
dvou blocích je zárodek univerzity založené 1553, první arcibiskupský palác,
první tiskárna Ameriky (1536), kostel Santa Teresa la Antigua a v komplexu
vládního paláce Museo de las Culturas. Asi 200 m dále na východ je kostel
Iglesia de la Santisima Trinidlat s hezkou fasádou (1760).
Poslední, nejdelší procházka od Zócala, vede zádním směrem. Vydáme se
po Avenida Madero a kolem kostela La Profesa (po pravé straně) dojdeme ke
kostelu San Francisco (po levé straně, asi 600 m od Zócala). Naproti je jeden
z nejkrásnějších koloniálních domů Casa de los Azulejos (dům
kachel). Dům pochází z roku 1596 a od počátku 18. stol září dům
vně a uvnitř modro-bílo-žlutým kachlovým dekorem z Puebly.
Po levé straně vidíme nejvyšší budovu Latinské Ameriky, 180 metrů
vysoký mrakodrap Torre Latinoamericana (1956). Za poplatek (20 N$) lze vyjet výtahem
do 41. poschodí, kde je restaurace. Z vyhlídkové plošiny o patro výše
(nezasklené, chráněné drátěným pletivem) je nádherný pohled na město
jak během dne, tak večer.
V těsné blízkosti Torre Latinoamericana je palác umění Palacio
de Bellas Artes (1901 – 1934). Vnější obložení je z carrárského
mramoru, uvnitř je použit barevný mexický mramor. Přesto, že vzhledem ke
své tíze palác po dokončení poklesl o 5 metrů, zůstal nepoškozen. Ve
velkém divadelním sále (1 900 míst) vystupuje renomovaný Balet Folklórico
a konají se zde operní a koncertní vystoupení. Opona ze skleněné mozaiky
pochází z klenotnické dílny Tiffany (New York) a znázorňuje mexickou
vulkanickou krajinu.
Západně od paláce umění začíná nejstarší park ve městě
Alameda. V parku jsou stinné stromy, vodotrysky, různé sochy a staromódní
lavičky. Okraj parku lemují pouliční prodavači, kteří sem byli vytlačeni
z historického jádra města.
Avenidas Francisco Madero a 5 de Mayo jsou elegantní obchodní třídy,
kde jsou převážně obchody s drahokamy a zlatem. Je zde možno najít
také dobrá knihkupectví.